Se zaujetím jsem sledoval kauzu somálské muslimky ohledně šátku. Zajímal jsem se o kauzu nikoli jako sekularista, ale jako křesťan.  

Vždy mne zaráží, když někdo jako ateista či nějaký agnostik využívá křesťanské víry proti tomu, koho nemá rád. Ještě více je zarážející, když útočí na náboženské symboly někdo, kdo tvrdí, že Evropa má křesťanské základy, ale sám by jakýkoli projev víry zavřel za dveře domů. Pro mne je to signál, že ve skutečnosti žádnou úctu k hodnotám nemá. 

Není obtížné napadat náboženské symboly tam, kde žádné náboženské symboly nejsou. U katolíků či pravoslavných těžko naleznu někoho, kdy by řekl, že šátek na veřejnost nepatří. Tvrdit opak znamená dotýkat se vlastního oka. 

Svými postoji proti náboženským symbolům ukazujeme, že naše zem nemá téměř žádný vztah k víře a na ničem duchovním nám moc nezáleží. Sekularismus pohřbívá zbytky duchovní tradice. Nakonec pohřbí i sám sebe a dá příležitost jiným ideologiím.

Nezastávám se zde muslimů, ale upozorňuji na fakt, že příčina islamizace není v muslimech samotných, ale v naší absenci víry, tradičních hodnot a morálky. Když si nevážíme svých tradic, jak můžeme očekávat, že si nás budou vážit ostatní.